Capriana

Capriana je se svými 600 obyvateli nejmenší obcí v údolí Val di Fiemme. Nachází se na přírodní terase v nadmořské výšce 1.000 m, na hranici s údolím Cembratal a patří k ní osady Maso Bait, Carbonare, Rover, Maso Lio, Maso Casel a Maso Cao de Vila.

Snad každého návštěvníka okouzlí svými modřínovými lesy a horskými pastvinami, které se nachází v blízkosti přírodního parku Monte Corno. Poblíž jižního vstupu do tohoto přírodního parku se nachází i jediná soutěska ve Val di Fiemme.

Není proto vůbec divu, že ráz dovolené tady vysloveně předurčuje místní nádherná příroda. Pěší turistika, jízda na horském kole a lyžování v zimě jsou nejoblíbenějšími aktivitami místních návštěvníků.

V parku Monte Corno najdete četné turistické stezky. Za návštěvu určitě stojí např. modřínový les Monte Gua, kudy vede evropská turistická stezka E/5 a Italská turistická stezka.

Jestliže se vydáte po evropské dálkové turistické trase, dorazíme k tzv. Prati del Toro, k Lago Bianco (Bílé jezero, 1.675 m n. m.) a k Lago Nero (Černé jezero, 1.717 m n. m.) a až k samotnému vrcholku Monte Corno (1.815 m n. m.).

Od Pra del Manz lze pokračovat k horskému průsmyku Passo Cisa a nahoru k vysokohorským pastvinám u Altrei (Anterivo, 1.628 m n. m.), které se již nacházejí v sousedním Jižním Tyrolsku.

Zimním návštěvníkům jsou určena dvě lyžařská střediska, Monte Cermis a Pampeago. Obě jsou z Capriany vzdálená jen pár minut jízdy autem.

Monte Cermis u Cavalese se zapsalo do podvědomí široké veřejnosti roku 1998, kdy se tu odehrála smutná událost, při níž zachytilo americké vojenské letadlo o lanovku a zahynulo při tom několik lidí.

Co se týče historie obce, je známo, že někdy mezi 10. a 12. stoletím povolali hrabata von Eppan do Capriany tzv. "roncadores", obhospodařovatele půdy, kteří měli zkultivovat zdejší krajinu. První osada se pravděpodobně nazývala Carbonare a dostala označení podle uhlí (carbone znamená italsky uhlí), které tam vyráběli z dubového dřeva.

V obci samotné určitě stojí za vidění farní kostel z roku 1216, zasvěcený svatým Bartolomeovi a Lazzarovi, jenž byl přestavěn po požáru v roce 1865. Objevíte tu i malou kapli a rodný dům Marie Domeniky Lazzeri.

Maria Domenica Lazzeri, známá také jako "la Meneghina", se narodila v roce 1815 v Caprianě. Podle místních údajů zůstala od roku 1833 po 14 let nehybně ležet v posteli bez jídla a pití, s výjimkou svatého přijímání a umřela ve věku 33 let.

A co na ní bylo tak zvláštního? Každý pátek se u ní objevilo krvácení ze stigmat, které jsou symbolem ran Ježíše Krista. Její blahořečení bylo zahájeno v roce 1943 a v roce 1995 ukončeno arcibiskupem z Trenta.